Nová studie „HEAD DOWNERS 2021“: Svět technologií je nám stále bližší, ale ztrácíme kontakt s přírodou

Celkem 95 % z více než 2400 respondentů v průzkumu uvedlo, že příroda je pro ně důležitá a měla by být chráněna. Za vysokým procentem lidí, kteří si uvědomují důležitost přírody, může být stále častější veřejná debata o tématech souvisejících s ochranou klimatu či společenská potřeba systémových změn v této oblasti, důležitou roli může sehrávat také pocit odcizení od přírody. Většině respondentů (70 %) chybí denní kontakt s přírodou, tento nedostatek pociťují hlavně lidé ve velkých městech, což může být dáno jejich životním stylem, ale také tím, že v městských oblastech není dostatek zeleně. 40 % Čechů odpovědělo, že v rámci běžného dne venku tráví jen 1–2 hodiny, a 15 % Čechů průměrně venku stráví dokonce méně než hodinu denně.

Nad našimi obrazovkami se stále více hrbíme

Za nedostatek kontaktu s přírodou neseme částečně zodpovědnost sami, může nám však způsobit i mnoho zdravotních problémů. Jedním z nich je degenerace krční páteře způsobená špatným držením těla a ohýbáním krku při používání telefonu či počítače, které neustále monitorujeme i v našem volném čase. Tomuto stavu se říká „syndrom skloněné hlavy“ nebo „esemeskový krk“. Tím, že se u používání mobilu hrbíme, měníme přirozené zakřivení naší krční páteře, což vede k dlouhotrvajícím následkům. Esemeskový krk pak může vést k bolesti krčních svalů, ramen a někdy i spodních zad. Bohužel se s tímto syndromem potýkají i malé děti a dospívající.

Nejnovější průzkum ukazuje, že ačkoliv naše společnost chce být blíže přírodě a ví o jejích pozitivních účincích na naše zdraví, nechováme se podle toho. 70 % respondentů průzkumu společnosti VELUX uvedlo, že tráví příliš času před obrazovkami mobilů či počítače. „V České republice tento nepříznivý trend potvrdilo 75 % dotázaných ve věku 18–34 let, celková populace tento názor sdílí z 62 %. V rámci širšího regionu evropských zemích, které jsme do průzkumu zahrnuli, se ukázalo, že negativní dopady moderních technologií významně ohrožují také děti. Až 94 % respondentů uvedlo, že by děti měly omezit čas strávený před obrazovkou. V České republice se 89 % populace domnívá, že závislost na technologiích je mezi dětmi a mladistvými vážný problém,“ přiblížil výsledky průzkumu Marek Petrík, architekt společnosti VELUX Česká republika a Slovensko.

Nedostatek času, užitečnost a atraktivita nových technologií, zvyky, změny v metodách komunikace a také neskutečné množství informací, kterými jsme zahlceni, to vše nás přimělo přestat si všímat toho, co je kolem nás. Mnoho lidí věří, že technologie si za pokrok vybírají svou daň, a 93 % respondentů je přesvědčeno, že vývoj civilizace oddělil člověka od přírody.

Potřebujeme ve městech více zeleně, nebo by nám pomohla spíš změna našich návyků?

Čas strávený v přírodě prospívá našemu zdraví i psychice. Mladší generace se s přírodou musí více sžít, aby se o ni v budoucnosti mohla postarat. Na oplátku pak v přírodě najde zdroj relaxace i možnosti, jak se zbavit stresu a informačního přetížení. Nicméně výsledky studie ukazují, že každý třetí obyvatel velkých měst ve svých dnech volna tráví venku méně než 2 hodiny. Ve všední dny tráví venku méně než 2 hodiny až dvě třetiny obyvatel velkých měst.

Většina (94 %) respondentů je přesvědčena, že dnešní děti a mladiství tráví venku méně času než starší generace. Tento názor sdílí jak senioři, tak lidé mladší 35 let. Většina rodičů, kteří mají děti mladší 18 let (93 %), si myslí, že během vlastního dětství měli silnější vztah s přírodou, než jaký mají jejich děti. Nejvíce rodičů (97 %), kteří si toto myslí, má děti ve věku od 15 do 18 let.

Urbanizace, nové technologie, životní styl i více automobilové dopravy přispívají k tomu, že trávíme méně času venku, a i když venku jsme, tak nevěnujeme pozornost okolí. Jen 57 % lidí se zastaví, aby pozorovali oblohu, ptactvo či slunce. V České republice jsou to pak spíše starší lidé, kteří se zastaví, aby se pokochali okolím: 69 % respondentů starších 50 let potvrdilo, že mají tento zvyk, na rozdíl od pouhých 22 % respondentů ve věku 18–34 let. Většina z dotázaných navíc nepozná více než 10 druhů stromů či ptáků (74 %), každý desátý český respondent dokonce rozezná jen jeden nebo dva ptačí druhy. Máme také potíže s rozeznáním typů oblaků a 46 % z nás má problém pojmenovat hvězdy a souhvězdí.

Zvedněme oči

O tom, co nám příroda dokáže poskytnout, se napsalo už mnoho. Odborníci nás stále nabádají, abychom přírodu viděli jako příležitost ke zlepšení vlastního zdraví či podpoře správného vývoje dětí. Většina z nás věří, že blízký kontakt s přírodou nám pomáhá s odpočinkem (93 %) a prospívá našemu zdraví (92 %). O tom jsou přesvědčeni jak rodiče dětí mladších 18 let, tak i ostatní respondenti.

Přečtěte si celý report.

Svůj malý kousek přírody bychom měli mít i doma

Dnešní způsob života nám v denním kontaktu s přírodou často brání, jelikož většinu času trávíme ve škole nebo v práci. Podle Světové zdravotnické organizace 90 % našeho času trávíme vevnitř v uzavřeném prostoru.* Doma bychom si tak měli vytvořit malý kousek přírody. Přístup k dennímu světlu, čerstvému vzduchu, pohled na zeleň nebo oblohu, to všechno jsou faktory, které ovlivňují naši psychiku a náladu. Lidé, kteří jsou v kontaktu s přírodou, pracují mnohem efektivněji. To souvisí s jejich zkušenostmi s denním cyklem a stavem počasí. Rozmanitost informací z vnějšího světa vyvažuje únavnou monotónnost moderního života a pomáhá snižovat pocit vyčerpání.

* Report WHO Europe 2013: http://www.euro.who.int/en/health-topics/environment-and-health/air-quality/publications/2014/combined-or-multiple-exposure-to-health-stressors-in-indoor-built-environments

Zpráva „HEAD DOWNERS 2021“ byla připravena na základě CAWI výzkumu, který v září 2021 uskutečnila skupina VELUX ve spolupráci s agenturou Kantar. Sběr dat se zaměřil na respondenty z osmi zemí ze střední Evropy – Chorvatska, České republiky, Maďarska, Polska, Rumunska, Srbska, Slovenska a Slovinska. Reprezentativní vzorek čítá u každé země 301 respondentů, celkem odpovídalo 2408 osob. Průzkum přinesl informace o životním stylu dnešních Evropanů a poukázal na napětí, které panuje mezi životem v civilizaci a potřebou spojit se s přírodou.