Renovace starých budov mohou české ekonomice ušetřit přes 100 miliard korun. V celé EU mohou úspory přesáhnout 600 miliard eur

Řada starých budov má nedostatečný přívod čerstvého vzduchu a horší světelné podmínky. To znamená jednak zdravotní rizika, ale i velké náklady na osvětlení nebo klimatizaci. Pokud by došlo k rekonstrukci těchto prostor a zlepšení světelnosti a ventilace, znamenalo by to v celé české ekonomice v dlouhodobém horizontu úspory přes 100 miliard korun. Kromě nemalých ekonomických benefitů přináší např. lepší klima ve školách i zlepšené studijní výsledky. Stejné problémy řeší i celá Evropa, na jejím území by dokonce úspory do roku 2050 mohly dosáhnout 608 miliard eur, vyplývá z výpočtu společnosti VELUX.

Rizika bydlení v zastaralém a energeticky neefektivním domě přesahují hranice zdraví a financí jeho obyvatel. Nezdravé budovy zanechávají obrovskou ekologickou stopu a vysoké náklady pro celou společnost nejen tím, že plýtvají energií, ale také tím, že zvyšují výdaje na údržbu a opravy budov, zdravotní péči a snižují produktivitu práce.  Renovace mohou všechny tyto neduhy odstranit, navíc budou přispívat místní ekonomice, vytvářet nová pracovní místa i příležitosti pro firmy.

Úspory až 100 miliard díky lepší produktivitě a nižším výdajům na zdravotní péči

Výrobce střešních oken VELUX dopady nedostatečného světla a čerstvého vzduchu pravidelně měří. Podle aktuálních statistik by česká ekonomika v dlouhodobém horizontu do roku 2050 mohla lepší světelností a větráním veřejných budov ušetřit až 4,6 miliardy eur (při kurzu 1 EUR = 24 Kč to znamená 110 miliard korun).

Právě díky zlepšení klima ve školách lze přitom v ČR dosáhnout výrazně větších benefitů než v okolních zemích. Např. na Slovensku jsou podobné úspory vyčísleny na zhruba 800 milionů eur, v Maďarsku na 1,4 miliardy, v Chorvatsku na půl miliardy eur.

K podobným úsporám ve výši dalších 2,1 miliardy eur (50 miliard korun) lze dojít díky zvýšené produktivitě zaměstnanců v lépe větraných kancelářských budovách s větším množstvím přirozeného světla. K tomu lze přičíst úspory ve výdajích na zdravotní péči, které by do roku 2050 mohly v ČR přesáhnout čtvrt miliardy eur (přes 6 miliard korun) i dalších 7 miliard korun dosažených větší produktivitou zaměstnanců.

Stejná situace ale platí pro celou Evropu Potenciální úspory do roku 2050 výrobce střešních oken VELUX vyčíslil a
ž na 608 miliard eur (27 států EU + Švýcarsko, Norsko a Velká Británie), tedy téměř 15 bilionů korun. To je mimochodem téměř polovina očekávaných nákladů na přechod evropské ekonomiky na nízkoemisní provoz do roku 2050.

Právě nedostatečná ventilace čerstvého vzduchu a nedostatek denního světla patří mezi hlavní neduhy veřejných budov, jako jsou právě školy nebo úřady. Rekonstrukce těchto budov zajišťující více světla a čerstvého vzduchu by přitom kromě lepšího zdraví školáků či zaměstnanců měla nemalé finanční benefity. „Poměrně jednoduše lze vyčíslit úspory na spotřebě energie za světlo či klimatizaci. Kromě toho ale stát i firmy výrazně ušetří i nepřímo – více světla má blahodárný vliv na zdraví zaměstnanců. Tím roste jejich produktivita v práci, klesá počet dnů jejich zdravotní indispozice a klesají náklady na zdravotní péči,“ vysvětluje Zdeněk Okáč.

Lepší vzduch ve školách přispívá k lepším studijním výsledkům

Žáci ve školách tráví zhruba 200 dnů ročně, minimálně 70 % výuky jsou přitom uvnitř budovy. To je za celou základní školní docházku zhruba rok času stráveného uvnitř školní budovy. České školy jsou přitom v řadě případů zastaralé, nemají potřebný přívod čerstvého vzduchu ani dostatek denního světla. Lepší kvalita vnitřního vzduchu přitom zvyšuje výkon, zlepšuje koncentraci, zvyšuje rychlost řešení úkolů i snižuje absenci.

Lepší vzduch a dostatek světla přitom výrazně zvyšuje studijní úspěchy žáků. Nedávná britská studie HEAD (Holistic Evidence and Design) zkoumala po dobu jednoho roku téměř 4000 studentů, závěr byl jednoznačný: rozdíly v parametrech učebny mají 16% podíl na rozdílech ve prospěchu žáků. „Čím lépe je třída navržena, tím lepších výsledků děti dosahují,“ vysvětluje marketingový manažer VELUX Zdeněk Okáč. V podobném průzkumu 
na amerických školách výsledky ukázaly, že studenti ve třídách s nejsilnějším denním osvětlením se zlepšili o 20 % v matematice a o 26 % v testech ze čtení.

Dobře navržená škola přitom podporuje nejen získávání znalostí a dovedností, ale i zdraví a pohodu dětí. Investice do výstavby a renovací školních zařízení přitom v letošním roce podle Eurostatu dosáhnou 366 milionů euro, tedy asi 8,8 miliardy korun, meziročně zhruba o 3 procenta více. V příštím roce by se pak investice do stavebních prací ve školách měly zvýšit o dalších 7 milionů eur, tedy na zhruba 9 miliard korun. „Pro architekty i pedagogy je to skvělá příležitost pro zamyšlení nad tím, jakou roli škola hraje a jak lze rozvrhnout její fyzické prostředí, aby mělo pozitivní vliv na učení,“ dodal Zdeněk Okáč.

Pozitivní dopad na psychiku a duševní zdraví

Podle průzkumu společnosti VELUX Healthy Home Barometer 2022 trpí 1 ze 3 Evropanů rizikem nevhodného vnitřního klimatu (které zahrnuje nedostatek denního světla, chlad, hluk, vlhkost a plísně). To není znepokojující jen pro přímo dotčené lidi: zvýšené výdaje na zdravotní péči a sníženou produktivitu z důvodu nezdravých budov mají dopad na ekonomiku, zatímco nehospodárné budovy zanechávají stopy na životním prostředí.

Konstatní příliv čerstvého vzduchu – ať už větráním nebo kvalitní vzduchotechnikou – je základem zdravého prostředí v budovách. Lidské biorytmy i psychiku zároveň výrazně ovlivňuje i přirozené denní světlo. „Chybějící přirozené světlo i čerstvý vzduch patří mezi největší neduhy především starších budov. Vhodná rekonstrukce tak přinese řadu benefitů nejen po zdravotní stránce, ale i po té finanční,“ uzavřel Zdeněk Okáč.

Vedle ekonomických přínosů v podobě úspor ve zdravotnictví a zvýšení produktivity je přínos čerstvého vzduchu a denního světla znatelný i ve zlepšení psychické pohody. Přínosy dobrého psychického zdraví se v EU dají vyčíslit na 100 miliard euro ročně. To je ekvivalent celkové finanční podpory EU v případě rizika nezaměstnanosti pro 19 zemí světa. Studie rovněž ukazuje, že ekonomické přínosy renovace lze měřit nejen v kontextu obytných nemovitostí: např. zvýšení rychlosti větrání v kancelářích o 1 l/s vykáže úsporu 107 milionů eur. V případě významného zvýšení rychlosti větrání o 7l/s by pak úspora činila 751 milionů eur, uzavírá studie VELUX.