Hora na vrcholu hory

Alpská horská chata, Region Bozen, Itálie

Klient: Provincie Bozen, IT

Architekti: Stifter + Bachmann

Projektant: Stifter + Bachmann

Fasády: KUB - Ingineure, Gerhard Böhler

Generální dodavatel: Oberlechner & Messner + Burgerbau KG & Co

Statika: Ing. Stefano Brunetti

Projekt: 2012-2015

Realizace: 8 měsíců od června 2015 do října 2017

Hrubá podlažní plocha: 716,40 m2

Užitná plocha: 510 m2

Objem: 2070 m3

Náklady: 2 970 000 eur, včetně zařízení

Nadmořská výška: 3026 m nad mořem

Kapacita: 50 lůžek

Fotografie: Oliver Jaist

 

Vláda provincie Bozen v reakci na potřeby rostoucího odvětví cestovního ruchu vyčlenila 10 milionů eur na výstavbu tří nových a rekonstrukci dvaadvaceti stávajících horských chat. Ve vyzvané soutěži osmi ateliérů z regionu porotu nejvíce zaujal návrh společnosti Stifter + Bachmann. Projekt rozdělil veřejné mínění na dva nesmiřitelné tábory – po mnoha vzrušených diskusích mohli architekti začít o rok později pracovat na projektu pro stavební povolení. Stavba byla zahájena v červnu 2016 a pokračovala s velkou intenzitou během krátkých alpských lét až do října 2017.

Nová horská chata Sasso Nero byla slavnostně otevřená v červu 2018, což vyvolalo rozruch jak v architektonických a stavebních kruzích, tak i mezi ohromenými turisty. „Náš dům ale není nějakou designovou deklamací,“ říká architekt Helmut Stifter ze studia Stifter + Bachmann. „Našim záměrem nebylo vytvořit nový architektonický jazyk. Jen jsme na místě vztyčili další kmen – z jedné strany vztyčený a již zdálky vítající příchozí, z opačné strany zase splývající s okolím.“

Vše jedno je

Dolní, malé podzemní podlaží není zvenku vůbec patrné. Ukrývá hlavně technické vybavení – odpadní jímku. Další podlaží je vykonzolováno tak, aby se co nejvíc zmenšila půdorysná stopa chaty vetknutá do terénu. Toalety, malé sprchy a šatny, stejně jako další technická zařízení a sklad, jsou během letních měsíců přístupné i zvenčí. Hlavní vchod je situován v přízemí, stejně jako kuchyň a jídelna. Dvě horní patra, přístupná pouze odpoledne, patří ložnicím a ukrývají soukromý byt chataře.

Architekti promysleli opravdu každý detail tak, aby byl maximálně funkční a chata tak dokázala zajistit maximální komfort i v nehostinných horských podmínkách. Zvláštní pozornost byla věnována výběru týmu, který pečuje o chatu i návštěvníky: kromě páru chatařů je pro správný chod provozu neméně důležitý i brigádník původem z Tibetu, jenž zde každé léto vypomáhá. V přízemí se nachází kuchyně a velký jídelní kout se třemi velkými okny, které tesař na míru upravil tak, aby co nejvíce odpovídaly výrobkům VELUX instalovaným vedle nich. Vypadají jako tři odlišné obrazy – jeden zobrazuje kamennou zeď, druhý náhorní plošiny na severu a třetí sousední vrcholek. Pochopení oken jakožto obrazů vedlo k jejich záměrnému a promyšlenému uspořádání.

Ložnice v prvním a druhém patře, každá s jedním oknem připomínajícím obraz, jsou vybaveny palandami. V podkroví je navíc umístěna společná ložnice s řadou matrací na podlaze.

Dispozice na co nejmenším prostoru

„V této budově neplatí dělení mezi fasádou a střechou. Je to vlastně jedna velká střecha, takže střešní okna VELUX byla pochopitelně naší první volbou. Použili jsme úplně stejná okna, jako mají domy ve vesnici v údolí. Všichni kolegové byli proto dobře obeznámeni s detaily a způsobem montáže oken v kombinaci s měděnou krytinou – v této oblasti se jedná o běžný způsob,“ vysvětluje Helmut Stifter.

Konstrukce podlah i stropů je z CLT panelů. Celý interiér pak z přírodního smrkového dřeva bez dalších úprav. Architekti se při návrhu často obraceli na chataře z původní chaty. Na základě jeho zkušeností pak vzniklo třeba prostorné zádveří se skříní, kde si horolezci ukrytí před nepřízní počasí mohou připravovat své pomůcky a lana. V přízemí je již zmíněná kuchyň a velký obývací a jídelní kout. Dva metry vysoká okna pak pouští denní světlo hluboko do vnitra dispozice. Koupelny, sušárny a servisní místnosti jsou situovány ve dvou úrovních pod vchodem, zatímco ložnice se otevírají směrem k okolním vrcholům. Okna kromě výhledu místnosti se 2-5 palandami prosvětlují a větrají. Do nejmenšího a zároveň nejvyššího patra je situován chatařův byt. Nezapomnělo se ani na kompaktní zimní prostor s možností vaření, který lze vytápět i mimo provozní období.

„Mým nejoblíbenějším místem v domě je právě jídelní část s výhledem na okolní vrcholy, což je ta nejluxusnější věc v domě. Pokud byste se ptali, co mám ale nejradši na celém projektu, tak je to určitě týmový duch, který při práci vládl – od architektů přes realizační firmu a chataře budoucí či bývalé. Všichni jsme se od sebe navzájem hodně naučili,“ vzpomíná na náročné měsíce výstavby architekt.

Otázky tradiční alpské výstavby

Proti projektu se ve chvíli, kdy byl vybrán pro další realizaci, zvedla velká vlna nevole. Část veřejnosti byla z podoby budoucí horské chaty doslova v šoku a obviňovala architekty z porušování tradice. V jižním Tyrolsku však neexistuje skutečná tradice alpských budov. První horské chaty byly postaveny na konci 19. století německými vysokohorskými kluby a většinou byly pouhými kopiemi tamních měšťanských domů – akorát zbudovaných z místního kamene. Architekti Stifter + Bachmann se nesnažili vymyslet novou typologii ani přijít s konkrétní estetikou. Mnohé z velkolepých prostorových rysů domu, mezi něž patří třeba panoramatický výhled v rozsahu 180 °, jsou přirozeným důsledkem přesného osazení chaty do krajiny.

„Navrhování chaty pro mne bylo opravdu speciální zkušeností,“ vzpomíná tvůrce stavby. „Po 40 letech jsem se vrátil ke kořenům a postavil novou chatu tam, odkud pocházím. Zjištění, že na místech, která znám z dětství, ledovec dramaticky ustoupil a odhalil obrovské kamenné pole, bylo dost děsivé. Přesto – náš dům nebojuje s přírodou. Náš dům je jednou z těch skal.“

Oknaři jako partneři

Specialisté VELUX konzultovali projekt již od prvopočátků. Důležité bylo zjištění, že navzdory extrémní poloze chaty není potřeba žádných speciálních řešení. Pouze kvůli změně tlaku ve vysokohorském prostředí bylo použito speciální těsnění, jinak jsou ale použité výrobky VELUX standardní.

Zkušení projektanti fasád ze společnosti KUB Ingeneure pak navrhli, aby okna na fasádě mírně vyčnívala, a tak umožnila hladký odtok vody a sněhu. Architekti dosáhli velkolepého vzhledu pomocí dostupných materiálů. Krása budovy je výsledkem elegantního řešení precizních detailů – jediná věc, která zvyšuje náklady na chatu oproti standardním budovám, je extrémní prostředí, ztížená dostupnost a nadmořská výška.

Standardní okna mají i další výhodu – nekladou na hosty žádné nároky. Každý je umí otevřít, zavřít, vyvětrat. Záměrně nemají žádnou ochranu před sluncem: horolezci chodí spát za soumraku a vstávají s východem slunce. Celý dům sleduje rytmus přírody. „Soumrak v horách vyzařuje zvláštní klid,“ připomíná architekt Stifter. „Někteří chtěli, abychom do chaty namontovali televizní obrazovky, ale my jsme to odmítli – účelem zdejšího pobytu je splynutí s přírodou!“

Extrémní místo

Materiál na stavbu přepravovali pomocí dočasně zbudované lanovky, jež měla základní stanici na konci silnice ve výšce 1800 mnm. Stavební dělníci pak do práce létali jednou týdně vrtulníkem. „Počasí v horách je nepředvídatelné,“ dodává architekt. „Proto se jen složitě plánovaly práce na konkrétní týden. Denní plán jsme museli – s ohledem na počasí – upravovat každodenně. Byli jsme v telefonickém kontaktu častěji než s rodinami.“

Jako zajímavá výzva se ukázal faktor změny tlaku vzduchu – zejména ve srovnání s umístěním továrny VELUX. Plyn, jenž se používá jako výplň mezi jednotlivými skelnými tabulemi, by pod tlakem nahoře explodoval. Proto byl během přepravy upravován objem plynu mezi tabulemi. Během přepravy bylo množství plynu upravováno třikrát: ve vesnici ve výšce 1100 mnm, ve stanici lanovky (1800 mnm) a na místě určení (3000 mnm).

Denní světlo jako nejlepší energetický zdroj

V návaznosti na nový trend energeticky soběstačných alpských budov je chata Sasso Nero izolována tak, že z 80 % nepotřebuje dodatečné vytápění. Pasivní solární zisky střešními okny zajišťují pohodlné vnitřní klima v každém patře od června do září. Promyšlené umístění oken navíc usnadňuje přirozené větrání. Střešní fotovoltaické panely o celkové ploše 90 m2 jsou připojeny k akumulačnímu úložišti v suterénu. Baterie dodávají elektrickou energii, která aktivuje topný a ventilační systém v kuchyni a v jídelně. K vaření se používá plyn přepravovaný v malých lahvičkách.

Generátor energie poháněný bionaftou funguje jako záložní systém pro případné delší období nepříznivého počasí.

Dokumentace

Půdorysy

Ve vstupní úrovni je kuchyň a obývací část. Níže, na úrovních -1 a -2, jsou všechna technická zařízení, stejně jako úložné prostory a toalety. Horní patra - s výjimkou minimální únikové cesty na severní fasádě – slouží pro zajištění co největšího počtu lůžek. Účelně zařízené pokoje pro turisty jsou umístěny v 1. a 2. patře, zatímco ve 3. patře bydlí chatař a jeho tým.

Řez ukazuje složení fasádních vrstev a detaily oken. První dvě patra byla odlitá z betonu, protože jsou částečně ponořena pod zem a tvoří základy celé budovy. Horní patra mají dřevěnou konstrukci. Kovový fasádní/střešní plášť se silnou izolací materiálově sjednocuje obě části budovy a díky němu dům připomíná kus lesklé horniny.

O společnosti VELUX

Již více než 75 let skupina VELUX vytváří lepší životní podmínky lidem na celém světě a zpřístupňuje jim denní světlo a čerstvý vzduch střešními okny. V našem výrobním programu jsou střešní okna a výrobky pro prosvětlení ploché střechy i široká škála ozdobných prvků a žaluzií, rolet, instalačních řešení a inteligentních ovládacích prvků pro domácnosti. Tyto produkty přispívají k zajišťování zdravého a udržitelného prostředí v interiérech pro práci a studium i hru a potěšení. Fungujeme globálně – prodáváme a vyrábíme ve více než 40 zemích a na celém světě zaměstnáváme na 9 500 lidí. Vlastníkem skupiny VELUX je společnost VKR Holding A/S, jejíž akcie drží několik nadací a rodina. Další informace naleznete na webových stránkách www.velux.cz.